Dioptrické brýle
Sluneční brýle
Kontaktní čočky
Brýlové čočky
Doplňky
Servis brýlí
visačka

Historie brýlí

632 před naším letopočtem

Bylo vojsky Skythů a Babiloňanů zničeno město Ninive. Po jeho objevení archeology byl v troskách nalezen také 1,5 palce velký leštěný kus křišťálu, který podle všeho sloužil mnichům při čtení knih

 

418 let před naším letopočtem

Aristofanes v knize Cloud (oblaka) zmiňuje skleněný nástroj schopný mazat zápisy z voskových tabulek a vypalovat díry v pergamenu

 

rok 4. před naším letopočtem

Seneca četl knihy za pomoci skleněné koule, která zvětšovala písmo

Smaragd

 

1.století našeho letopočtu

Nero používal při sledování zápasů gladiátorů zelený smaragd. Ale spíše než o dioptrickou korekci se zde jednalo o předchůdce slunečních brýlí

Plinius popisuje jak lékaři pomocí křišťálu vypalují rány

 

2. století našeho letopočtu

Ptolemaios předložil teorii zvětšení, ale z technických důvodů ji nebyl schopen prokázat

 

Okolo roku 1000

 Tzv. Čtecí kámen, který sloužil starým mnichům k zvětšení čteného textu

 

1021

Alhazen’s Book of Optics popisuje tvorbu zvětšeného obrazu pomocí konvexní čočky

 

1268

Anglický filozof Roger Bacon popsal v knize Opus Majus používání čtecího skla pro ostřejší čtení následujícími slovy: „Jestliže někdo bude zkoumat dopisů či jiných malých předmětů přes střed krystalu nebo skla nebo jiné průhledné látky ve tvaru části koule s konvexní stranou k oku, uvidí dopisy mnohem lépe a budou mu se zdát větší. Z tohoto důvodu je tento nástroj vhodný pro všechny osoby se slabýma očima, aby mohli vidět i malá písmena dostatečně zvětšená“

 

1289

Itálie, Murano – Di Popozo ve svo knize Traite de con uite de la famille popisuje první brýlové čočky zasazené do obruby slovy: „Jsem tak zničený věkem, že bez čtecích skel známých jako brýle bych už nebyl schopen číst a psát tyto řádky. Tento vynález je ve prospěch chudých starých lidí, jejichž zrak se stal slabý „.

První brýle tak byly pravděpodobně vyrobeny mezi lety 1268 a 1289

Jejich autor je ztracen v propadlišti věků. Vzpomínkou na něj je kázání  při němž mnich Pisa uvedl:. „Neuběhlo ještě ani dvacet let od doby, kdy se zrodilo umění výroby brýlí, jedno z nejužitečnějších umění na světě. Já viděl a hovořil s mužem, který brýle vyrobil jako první na světě.“

 

1352

malíř Tomaso da Modena, vytvořil kolekci obrazů řádových bratří v pilné práci. Někteří z nich drží v ruce zvětšovací skla a na obraze s názvem portrait of Hugh de Provence je první postava v brýlích.

 

16 století.

Milníkem rozvoje optiky byla výroba prvních brýlí s „minusovými“ (konkávními brýlemi). Silně krátkozraký papež Leo X nosil brýle s konkávními čočkami i při lovu a tvrdil, že mu umožuje vidět lépe, než jeho společníci.

 

 17 století.

Španělské podívanou tvůrci 17. století experimentoval s pásky z přírodního hedvábí, které by mohly být spojeny s rámy a smyčce přes uši. Španělštině a italštině misionáři provádějí nové modely podívanou nositele v Číně. Čínská připojena malá keramická nebo kovová závaží řetězce, místo aby smyček. V roce 1730 optik Edward Scarlett londýnské dokonalosti používání tuhých sidepieces, že spočinul na uši. Tato dokonalost se rychle rozšířil do Evropy.

Od doby prvních brýlí se tento vynález potýkal s problémem, který se řešil skoro 350 let. Byl to problém, jak brýle na obličeji udržet. Nejprve se brýlová skla všívala do kožených ,,obrub“.  V sedmnáctém století experimentovali španělští optici s hedvábnými stužkami, které byly připevněné ke sklům a zavazovaly se pomocí smyčky za ušima. Misionáři pak přivezli tento výrobek do Číny a tam, aby se nemusela stužka zavazovat, přidali na konec kovové nebo keramické závaží. Londýnský optik Edward Scarlett pak přišel s neohebnými postraními částmi, které samy za ušima držely. A tak se brýle začaly masivně v Evropě šířit.

Popularita brýlí byla ovšem v jednotlivých státech různá. Například ve Francii používali pomůcky na čtení jen v soukromí. Ve Španělsku naopak považovali brýle za prostředek, jak zvýšit svou důležitost a vážnost.

franklin brýlové čočky

 

 

Dalším významným pokrokem byl vynález Benjamina Franklina z roku 1780 tzv. bifokální čočky, tedy čočky s dvojí ohniskovou vzdáleností. Tento vynález tak nahradil dvoje brýle, na dálku a na blízko. Z počátku byly ovšem takovéto brýle nevzhledné, čočky byly tmelené ze dvou částí a to viditelným způsobem. Jejich rozšíření si tedy počkalo až na první polovinu 19.století. O jejich masivní používání se pak zasloužil patent Borsche z roku 1908, který spojoval obě čočky natavením.

 

monokl_bryle

 

 

 

 

Kolem roku 1800 se objevil v Anglii také monokl, který byl německým vynálezem ze století předešlého. Jeho oblíbenost spočívala především v tom, že nebyl tak nápadný jako brýle, dal se lehce skrýt a u mužů z vyšší vrstvy vytvářel jakousi auru nadřazenosti a arogance. Po první světové válce upadl monokl v nemilost, právě kvůli jeho spojení s německou národností. V 18.století se pak objevil ještě lorňon, dvě skla na rukojeti. Ta byla často umělecky zpracovaná, jelikož tento vynález používaly hlavně ženy a byl považován za módní doplněk.

 

 

 

Lorňon, byl další vývoj 18. století (od Angličana George Adams). V roce 1840 se objevil skřipec (upevnění středu obruby na nose principem ,,kolíčku na prádlo“ viz obrázek č.6.) , který měl ohromnou škálu barev, tvarů, způsobu uchycení a tak nejen dámy, ale i pánové si mohli vybírat jaký zrovna ,,skřipec“ bude vhodný si vzít do dané společnosti.

 

xnpfc85hi3yn

Brýle jako takové ve 20. století se přizpůsobovali módě byl mnohem širší výběr používaných materiálů (začaly se kromě kovu používat například kost, nebo želvovina) a také začal být větší výběr tvarů. Jistě si sami vzpomenete, jak byly populární lenonky (viz obrázek č.7.) či naopak dobu obrovských brýlových obrub až přes celý obličej. V současnosti existuje spousta různých tvarů a typů obrub, vícenež na funkčnost se hledí na značky a barevné provedení. Pro výrobu brýlových obrub se používá i  vzácných kovů jako je zlato a platina, Hi-tech řešení (titan, zlato, stříbro, materiály s tvarovou pamětí, atd), speciální materiály (železo z vraků lodí , z kosmických sond), ale i plastových materiálů (optyl, PMMA, Acetáty, kevlar, grafit, atd). Móda se neustále mění a přesto zůstává stejná a v současnosti se vrací ke kořenům.

 6a00e0098f9c15883300e5537c9b758833-800wi 3253_The-Glass-House999525 marilyn1

(text: Bc Jaroslav Hrdlička + Gabriela Bernatová)